Archiv autora: Barbora Pavlovská
Moore, Gareth: Alenčina zapeklitá dobrodružství – Hádanky z říše divů
Ward, Jason: Hádanky ze záhrobí Edgara Allana Poea
Lesiv, Andrij; Romanyšinová, Romana: Tak to vidím
A malý i velcí se v ní dozvědí, jak zrak funguje, co znamená vidět, co znamená nevidět, jak je svět barevný, co všechno se v něm dá spatřit, co naopak zůstává očím skryto (třeba duše nebo černá díra!), jak se to dá zachytit v obrazech, co je iluze, a taky, že svět je mnohem hezčí, když se na něj nekoukáme jen svýma očima.
Šindelářová, Renata: Tajemství pokladu svatého Václava
Vojta a Klárka jsou opět tady a s nimi i nový dobrodružný příběh o cestě za pokladem svatého Václava. Děti se s pomocí trochu bláznivého vědce Alexe dostávají do minulosti, cestují však nikoliv pouze jednou, ale hned několikrát a podaří se jim navštívit dobu knížete Václava, císaře Karla IV., Jiřího z Poděbrad, císařovny Marie Terezie nebo Tomáše G. Masaryka. Děti nejenže se snaží svatováclavský poklad najít, ale stanou se i jeho opatrovníky. Společně s Vojtou a Klárkou se prostřednictvím odkazů v knize mohou strážci pokladu stát i všichni čtenáři, kteří správně rozluští zašifrovanou zprávu a posbírají všechny klíče, kterými pak poklad uzamknou a uschovají na tajném místě.
Kniha kombinuje čtení s luštěním. Každá kapitola je ukončena logickým, matematickým, jazykovým, postřehovým či jiným úkolem, který děti odkáže na pokračování v příběhu. Na některých místech se čtenáři mohou i samostatně rozhodnout, jak by dle nich měl příběh pokračovat. Jde tedy o knihu v pravém slova smyslu interaktivní. Děti si tak bystří hlavu i vlastní úsudek a navíc se nenásilnou formou dozvídají informace ze života našich předků.
Divadelní představení pro děti
Je Země kulatá či placatá?
Na palubě škuneru Santa Maňana se vědci, námořníci a všemožní dobrodruzi odváží až na samý okraj naší planety, aby zjistili, kde je pravda. A proto neváhejte a nastupte na loď, která vás zaveze do roku 1818! Jakákoliv podobnost se současnou bizarní realitou je čistě náhodná.
Vánoční Besídka a křest knihy Hororová čítanka
Každý pátý český žák může mít problémy s uplatněním ve společnosti. Kvůli čtenářské negramotnosti
Co se čtenářství týče, 79 % žáků v České republice dosáhlo alespoň druhé gramotnostní úrovně. Tito žáci rozpoznají hlavní myšlenku středně dlouhého textu, naleznou informaci na základě jasně daných, i když někdy složitějších, pokynů a s podporou dovedou posoudit celkový záměr středně dlouhého textu.
Přibližně 8 % žáků dosahuje ve čtení vynikajících výsledků, což znamená, že v testu čtenářské gramotnosti tito žáci dosáhli úrovně 5 a 6. Na těchto úrovních jsou žáci schopni porozumět dlouhým textům, pracovat s pojmy, které jsou abstraktní a náročné na porozumění, a rozlišovat mezi fakty a názory na základě nepřímých náznaků týkajících se obsahu nebo zdroje informací. Ve 20 vzdělávacích systémech, z nichž 15 je v zemích OECD, dosáhlo více než 10 % patnáctiletých žáků vynikajících výsledků.
Největší rozdíly jsou pak patrné mezi typy škol a také podle jejich zřizovatelů. Mezi lety 2000 a 2018 došlo k významnému nárůstu počtu žáků, jejichž výsledek byl pod úrovní 2 (celkem ze 6 úrovní, přičemž 5. a 6. je považována za excelentní, 1. a 2. za nejzákladnější). Podíl českých žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v testech čtenářské gramotnosti se během 18 let zvýšil ze 17 % na 21 %. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti. Nejnižších úrovní 1 a 2 dosáhlo bezmála 30 % na základních školách, 8 % na SOŠ a necelých 50 % na odborných školách bez maturity (učilištích). Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je větší než dvě gramotnostní úrovně, což představuje alarmující stav.
Výsledky žáků ve čtenářské gramotnosti se liší rovněž podle regionů a škol, které žáci navštěvují. Nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní gramotnostní úrovně, je v Ústeckém kraji (36 %) a dále v Jihomoravském (32 %) a Moravskoslezském kraji (32 %).
Ve všech zemích a ekonomikách, které se zúčastnily šetření PISA 2018, dosahují dívky ve čtenářské gramotnosti lepších výsledků než chlapci – v průměru zemí OECD je to o 30 bodů. V České republice je tento rozdíl mezi dívkami a chlapci vyšší (33 bodů), než je průměrný rozdíl (30 bodů). Rozdíl je nižší než v roce 2009 (48 bodů), přičemž došlo ke zlepšení výsledků chlapců a výsledky dívek zůstaly v uvedeném období stejné.
Česká republika se nemůže pochlubit nízkým výskytem šikany. Naopak, v odpovědích v dotaznících uvedlo 30 % českých žáků, že je vystaveno nevhodnému chování ze strany spolužáků nejméně několikrát měsíčně, průměr v zemích OECD je 23 %. Oproti roku 2015 jde o nárůst o 5 %, tehdy byl průměr OECD 19 %. Data se dávají i do souvislosti s šetřením TIMSS zkoumající matematickou, přírodovědnou a čtenářskou gramotnost žáků 4. tříd po celém světě. Před 4 lety jen 68 % žáků uvedlo, že rádo chodí do školy. Přesto PISA 2018 ukazuje, že 65 % žáků je spokojeno se svými životy.
Zdroj: ČŠI – Národní zpráva a BEDUin – průvodce světem vzdělávání
Pozvánka na vánoční jarmark Kreativ
Gregušová, Andrea: Gréta
Znáte Grétu, že ano? Nejslavnější velrybí zpěvačku. Hvězdu podmořského nebe! Je velmi oblíbená. Všechny velrybí slečny se strojí jako ona. A všichni velrybí mládenci jsou do ní zamilovaní. Každou sobotu koncertuje poblíž útesu v jižním zálivu. Velryby a delfíni, velké i malé pestrobarevné ryby, chobotnice, medúzy, obrovské želvy, krabi, roztodivní měkkýši i úhoři, ti všichni pospíchají, aby nezmeškali začátek.
Nejprve na jeviště připlavou úhoři a další světélkující tvorové z mořských hlubin. Blikají, lesknou se, jiskří. Obecenstvu se tají dech. Po chvíli se představí ladní akrobati. Delfíni vyskakují nad hladinu až ke sluníčku, které se sklání k vlnám. Okolo nich tančí medúzy, baletky oblečené v duhových průsvitných závojích. Kmitají nožkama a vlní se tak rychle, až se divákům zamotá hlava.
Tleskají a volají: „Bravo!“
Když tu na scénu pomalu a tajemně vplouvá Gréta. Světla se naplno rozzáří a moře zaduní zvukem obrovských bubnů, do kterých ze všech sil tlučou osmiruké chobotnice. A když připlave sbor kosatek v lesklých oblecích, spustí Gréta svůj největší hit – PÍSEŇ O MOŘSKÉM VÁNKU:
„Uaaau, wiaaa, wieee.“
Moře se plní hudbou až po okraj. Houpe se do rytmu a šumí. I samo sluníčko obdivuje Grétiny písně. Vždy v sobotu přiloží své žhavé ouško na hladinu a naslouchá. Naklání se pořád víc a víc, až nakonec ponoří do moře celou hlavu, aby mu nic neuniklo.