Každý pátý český žák může mít problémy s uplatněním ve společnosti. Kvůli čtenářské negramotnosti

Co se čtenářství týče, 79 % žáků v České republice dosáhlo alespoň druhé gramotnostní úrovně. Tito žáci rozpoznají hlavní myšlenku středně dlouhého textu, naleznou informaci na základě jasně daných, i když někdy složitějších, pokynů a s podporou dovedou posoudit celkový záměr středně dlouhého textu.

Přibližně 8 % žáků dosahuje ve čtení vynikajících výsledků, což znamená, že v testu čtenářské gramotnosti tito žáci dosáhli úrovně 5 a 6. Na těchto úrovních jsou žáci schopni porozumět dlouhým textům, pracovat s pojmy, které jsou abstraktní a náročné na porozumění, a rozlišovat mezi fakty a názory na základě nepřímých náznaků týkajících se obsahu nebo zdroje informací. Ve 20 vzdělávacích systémech, z nichž 15 je v zemích OECD, dosáhlo více než 10 % patnáctiletých žáků vynikajících výsledků.

Největší rozdíly jsou pak patrné mezi typy škol a také podle jejich zřizovatelů. Mezi lety 2000 a 2018 došlo k významnému nárůstu počtu žáků, jejichž výsledek byl pod úrovní 2 (celkem ze 6 úrovní, přičemž 5. a 6. je považována za excelentní, 1. a 2. za nejzákladnější). Podíl českých žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v testech čtenářské gramotnosti se během 18 let zvýšil ze 17 % na 21 %. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti. Nejnižších úrovní 1 a 2 dosáhlo bezmála 30 % na základních školách, 8 % na SOŠ a necelých 50 % na odborných školách bez maturity (učilištích). Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je větší než dvě gramotnostní úrovně, což představuje alarmující stav.

Výsledky žáků ve čtenářské gramotnosti se liší rovněž podle regionů a škol, které žáci navštěvují. Nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní gramotnostní úrovně, je v Ústeckém kraji (36 %) a dále v Jihomoravském (32 %) a Moravskoslezském kraji (32 %).

Ve všech zemích a ekonomikách, které se zúčastnily šetření PISA 2018, dosahují dívky ve čtenářské gramotnosti lepších výsledků než chlapci – v průměru zemí OECD je to o 30 bodů. V České republice je tento rozdíl mezi dívkami a chlapci vyšší (33 bodů), než je průměrný rozdíl (30 bodů). Rozdíl je nižší než v roce 2009 (48 bodů), přičemž došlo ke zlepšení výsledků chlapců a výsledky dívek zůstaly v uvedeném období stejné.

Česká republika se nemůže pochlubit nízkým výskytem šikany. Naopak, v odpovědích v dotaznících uvedlo 30 % českých žáků, že je vystaveno nevhodnému chování ze strany spolužáků nejméně několikrát měsíčně, průměr v zemích OECD je 23 %. Oproti roku 2015 jde o nárůst o 5 %, tehdy byl průměr OECD 19 %. Data se dávají i do souvislosti s šetřením TIMSS zkoumající matematickou, přírodovědnou a čtenářskou gramotnost žáků 4. tříd po celém světě. Před 4 lety jen 68 % žáků uvedlo, že rádo chodí do školy. Přesto PISA 2018 ukazuje, že 65 % žáků je spokojeno se svými životy.

Zdroj: ČŠI – Národní zpráva a BEDUin – průvodce světem vzdělávání

DNY DĚTSKÉHO ČTENÍ

PROJEKT DNY DĚTSKÉHO ČTENÍ JE SOUČÁSTÍ CELOEVROPSKÉ KAMPANĚ EUROPE READS!

Chceme zapojit co nejvíce dětí, učitelů, knihovníků i rodičů do Dnů dětského čtení, a šířit tak povědomí o pozitivním vlivu i osobním potěšení a společných zážitcích, které čtení nahlas přináší. Každý se může zapojit svou vlastní malou či velkou akcí, a každý si tak může najít takovou cestu ke knihám, která ho bude bavit.

Pusťte si video, ať víte, proč to děláme a proč chceme, aby se od 23. dubna do 9. května četlo na co nejvíce místech. Nebo si to přečtěte na webu kampaně Rosteme s knihou nebo rovnou kampaně Europe Reads!

Své fotografie, videa a další materiály posílejte na: rostik@rostemesknihou.cz nebo poštou na Svět knihy, s.r.o., Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2.

EUROPE READS: Mladé čtenáře si musíme vychovávat a hýčkat – a nemyslíme si to sami

Společnost Svět knihy, s.r.o. totiž nepřipravuje pouze knižní svátky v České republice, veletrh SVĚT KNIHY PRAHA a SVĚT KNIHY PLZEŇ. Angažuje se také na poli rozvoje čtenářské gramotnosti skrze kampaň ROSTEME S KNIHOU. Ta v rámci několika celorepublikových projektů nabízí školákům trochu jiný pohled na knížky – soutěživý, tvůrčí, dramatický i zážitkový.

Dětem se musí knížky ukazovat, předčítat jim z nich a vůbec pěstovat jejich vztah k těmto věcem, které tak sympaticky šustí, voní a skrývají spoustu dobrodružství. Shodují se na tom odborníci napříč Evropou. Již od roku 2000 funguje v Evropě konsorcium EU READ, které sdružuje organizace propagující čtenářství. Společnost Svět knihy s kampaní Rosteme s knihou je jeho členem.

Na výročních konferencích, jež vytvářejí příležitost pro sdílení zkušeností, šíření dobré praxe a dávají rámec společnému úsilí, bylo letos na říjnovém setkání řečeno mnoho zajímavého. Připomněli jsme si, že čtení je základ. Čtení je esenciálním předpokladem pro plnohodnotné zapojení jedince do společnosti i pro zdravé fungování a rozvoj společnosti jako takové. Snad budete také souhlasit, že:

  • Bez čtenářských dovedností se lze jen těžko vzdělávat.
  • Bez čtenářských dovedností je těžší procházet běžnými životními situacemi (smlouvy, návody, žádosti, atp.).
  • Bez čtenářských dovedností je těžké rozběhnout vlastní podnik či získat lepší zaměstnání, což má vliv na zdraví ekonomiky v zemi.
  • Bez čtenářských dovedností není možné rozvíjet vědeckou činnost.
  • Čtenářství je základ pyramidy, na jejímž vrcholu je všestranně rozvinutá, vzdělaná a bohatá společnost.

Skoro třináct procent evropských dětí neukončí základní vzdělání. Čím dál častěji se vyskytují jazykové a logopedické problémy. Člověk se ztrácí v souvislostech v komplikovaném světě informací nabízených médii. S přibývající různorodostí kultur a jazyků v každé zemi je to právě čtenářství, které může pomoci tyto problémy řešit.

Každá z členských organizací EU Read se zasazuje o propagaci čtenářství ve své zemi. Ať už financovaná z veřejných zdrojů, státních rozpočtů či soukromými sponzory, všude panuje shoda v důležitosti čtenářství podporovat a propagovat. Například ve Švédsku se povedlo něco výjimečného. Jejich podzimní prázdniny se nyní nazývají „Čtecí prázdniny“. Když mají na jaře „Sportovní prázdniny“, proč by se podzimní volno nemohlo věnovat knihám?

Nejdůležitější bod letošního setkání představovala kampaň EUROPE READS. První společná celoevropská kampaň, která napříč státy zdůrazňuje moc čtení pro radost. Odstartovala v Německu a Skotsku a zapojí se také Česká republika Dnem dětského čtení, který oslavíme 23. dubna 2019 na Světový den knihy a autorských práv.

Pusťte si zatím původní nepřeložené propagační video a chystejte se, o kampani Europe Reads ještě uslyšíte / dočtete se.

Nezájem čtenářů potápí trh s elektronickými knihami, lidé utrácí za tištěnou verzi

Tempo úpadku spojeného s prodejem e-knih je možná až překvapivě závratné – mezi lety 2011 do roku 2016 jde o 40 procent, zjistil Euromonitor International.

„Kdysi velmi slibný segment e-knih došel svého vrcholu v roce 2011. Úspěch byl krátkodobý a s příchodem tabletů začal spirálovitě padat,“ píše ve shrnutí Euromonitor.

Hlavní trend přitom udávají Spojené státy a Velká Británie. V USA poklesl prodej elektronických knih o 18,7 procent v prvních devíti měsících minulého roku (podle dat Association of American Publishers), v Británii to bylo 17 procent za celý rok (podle dat Publishers Association).

Obliba tradičních knih naopak roste. Jejich prodej za minulý rok v Británii vzrostl o 7 procent, u knih pro děti šlo dokonce o 16 procent. Podobný návyk byl zaznamenán i u amerických čtenářů, kteří zvedli prodeje tiskovin o 7,5 procenta a prodej vázaných titulů o 4,1 procenta.

„Tištěný formát je stále pro mnohé atraktivní. Vydavatelé zjišťují, že se do něj některé žánry hodí více než jiné a umí toho využít k navýšení prodejů,“ vysvětluje Phil Stokes, šéf mediální divize výzkumné společnosti PwC ve Velké Británii.

A dodává, že například knihy určené dětem byly vždy u čtenářů upřednostňovány v tištěné formě, která zůstává prioritní i pro knihy s recepty.

„V minulých několika letech byly výrazným trendem omalovánky – pokud darujete knihu, daleko více zapůsobí ta tradiční ve srovnání s darováním její digitální verze,“ myslí si Stokes.

Podle dat Pew Research Center loni četly dvě třetiny Američanů tištěnou knihu, do té elektronické nahlédla necelá třetina (65 a 28 procent). Čtvrtina populace nečetla minulý rok knihu v jakékoliv formě.

Tuzemský knižní trh loni zaznamenal v porovnání s rokem 2015 zhruba pětiprocentní nárůst, ještě větší byl u prodejů audioknih a e-knih.

Objem trhu s audioknihami se letos může blížit 100 milionům korun. Za jejich stahování lidé zaplatili přes 20 milionů, průměrná cena audioknihy je přibližně 269 korun. Jejich rozmach způsobila především možnost digitálního prodeje.

Ještě v roce 2011 byl v Česku digitální prodej blízko nule, v roce 2012 se přiblížil deseti procentům. Loni udělal čtvrtinu celkového objemu. Celkově se ročně prodá knih za přibližně sedm miliard korun, skoro čtvrtina po internetu.

Cena Astrid Lindgrenové – nominace 2017

Cena Astrid Lindgrenové (Astrid Lindgren Memorial Award – ALMA) je největším světovým oceněním za literaturu pro děti a mládež. Výroční cena v hodnotě 5 milionů švédských korun je udělována jednomu nebo více laureátům. Nominováni mohou být spisovatelé, ilustrátoři, ústní vypravěči a propagátoři čtenářství. Smyslem ocenění je podněcovat zájem o literaturu pro děti a mládež. V samotných základech této práce stojí úmluva OSN o právech dítěte. Odborná porota vybírá vítěze z kandidátů nominovaných institucemi a organizacemi z celého světa. ALMA – Cena Astrid Lindgrenové byla založena švédskou vládou v roce 2002 a je v současnosti spravována Švédskou kulturní radou.

The White Ravens – Bílé vrány mezi knihami

Přehled knih představí pracovníci knihovny na knižním velerhu ve Frankfurtu, 20. října 206 v Hale 3.0 / K 137 v prostoru Kids´ Stage.

Na knižním veletrhu v Bologni 2017 budete moci výstavu všech vybraných knížek zhlédnout, neboť bude vystavena na stánku Mezinárodní knihovny pro mládež v hale 29