Alby: Pro koho kvetou stromy

„… Máma vždycky říkala, že se rouhám, když tě nechci a odháním tě od sebe. Odpusť mi. Hrozně tě chci mít u sebe, prosím. Jsi jediný člověk, který mě nechce měnit. Jsi jediný člověk, který nic neočekává. Prostě máš jenom velikou radost, když mě vidíš. Mám tě moc rád a dnes jsem strašně vděčný za to, že tě mám. Svým jednoduchým životem jsi mi každodenním příkladem, že štěstí není ve většině těch věcí, ve kterých ho hledáme…\“ Krátké střípky ze života jednoho obyčejného Davida a jeho neobyčejné sestry Ani s Downovým syndromem. O křehkosti a proměnlivosti života, o přijetí a pochopení, o lidství, které by mělo být v každém z nás. Pro všechna srdce otevřená, dospělá i nedospělá…

 

Lesiv, Andrij; Romanyšinová, Romana: Tak to vidím

A malý i velcí se v ní dozvědí, jak zrak funguje, co znamená vidět, co znamená nevidět, jak je svět barevný, co všechno se v něm dá spatřit, co naopak zůstává očím skryto (třeba duše nebo černá díra!), jak se to dá zachytit v obrazech, co je iluze, a taky, že svět je mnohem hezčí, když se na něj nekoukáme jen svýma očima.

Šindelářová, Renata: Tajemství pokladu svatého Václava

Vojta a Klárka jsou opět tady a s nimi i nový dobrodružný příběh o cestě za pokladem svatého Václava. Děti se s pomocí trochu bláznivého vědce Alexe dostávají do minulosti, cestují však nikoliv pouze jednou, ale hned několikrát a podaří se jim navštívit dobu knížete Václava, císaře Karla IV., Jiřího z Poděbrad, císařovny Marie Terezie nebo Tomáše G. Masaryka. Děti nejenže se snaží svatováclavský poklad najít, ale stanou se i jeho opatrovníky. Společně s Vojtou a Klárkou se prostřednictvím odkazů v knize mohou strážci pokladu stát i všichni čtenáři, kteří správně rozluští zašifrovanou zprávu a posbírají všechny klíče, kterými pak poklad uzamknou a uschovají na tajném místě.

Kniha kombinuje čtení s luštěním. Každá kapitola je ukončena logickým, matematickým, jazykovým, postřehovým či jiným úkolem, který děti odkáže na pokračování v příběhu. Na některých místech se čtenáři mohou i samostatně rozhodnout, jak by dle nich měl příběh pokračovat. Jde tedy o knihu v pravém slova smyslu interaktivní. Děti si tak bystří hlavu i vlastní úsudek a navíc se nenásilnou formou dozvídají informace ze života našich předků.

Divadelní představení pro děti

Je Země kulatá či placatá?

Na palubě škuneru Santa Maňana se vědci, námořníci a všemožní dobrodruzi odváží až na samý okraj naší planety, aby zjistili, kde je pravda. A proto neváhejte a nastupte na loď, která vás zaveze do roku 1818! Jakákoliv podobnost se současnou bizarní realitou je čistě náhodná.

Každý pátý český žák může mít problémy s uplatněním ve společnosti. Kvůli čtenářské negramotnosti

Co se čtenářství týče, 79 % žáků v České republice dosáhlo alespoň druhé gramotnostní úrovně. Tito žáci rozpoznají hlavní myšlenku středně dlouhého textu, naleznou informaci na základě jasně daných, i když někdy složitějších, pokynů a s podporou dovedou posoudit celkový záměr středně dlouhého textu.

Přibližně 8 % žáků dosahuje ve čtení vynikajících výsledků, což znamená, že v testu čtenářské gramotnosti tito žáci dosáhli úrovně 5 a 6. Na těchto úrovních jsou žáci schopni porozumět dlouhým textům, pracovat s pojmy, které jsou abstraktní a náročné na porozumění, a rozlišovat mezi fakty a názory na základě nepřímých náznaků týkajících se obsahu nebo zdroje informací. Ve 20 vzdělávacích systémech, z nichž 15 je v zemích OECD, dosáhlo více než 10 % patnáctiletých žáků vynikajících výsledků.

Největší rozdíly jsou pak patrné mezi typy škol a také podle jejich zřizovatelů. Mezi lety 2000 a 2018 došlo k významnému nárůstu počtu žáků, jejichž výsledek byl pod úrovní 2 (celkem ze 6 úrovní, přičemž 5. a 6. je považována za excelentní, 1. a 2. za nejzákladnější). Podíl českých žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v testech čtenářské gramotnosti se během 18 let zvýšil ze 17 % na 21 %. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti. Nejnižších úrovní 1 a 2 dosáhlo bezmála 30 % na základních školách, 8 % na SOŠ a necelých 50 % na odborných školách bez maturity (učilištích). Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je větší než dvě gramotnostní úrovně, což představuje alarmující stav.

Výsledky žáků ve čtenářské gramotnosti se liší rovněž podle regionů a škol, které žáci navštěvují. Nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní gramotnostní úrovně, je v Ústeckém kraji (36 %) a dále v Jihomoravském (32 %) a Moravskoslezském kraji (32 %).

Ve všech zemích a ekonomikách, které se zúčastnily šetření PISA 2018, dosahují dívky ve čtenářské gramotnosti lepších výsledků než chlapci – v průměru zemí OECD je to o 30 bodů. V České republice je tento rozdíl mezi dívkami a chlapci vyšší (33 bodů), než je průměrný rozdíl (30 bodů). Rozdíl je nižší než v roce 2009 (48 bodů), přičemž došlo ke zlepšení výsledků chlapců a výsledky dívek zůstaly v uvedeném období stejné.

Česká republika se nemůže pochlubit nízkým výskytem šikany. Naopak, v odpovědích v dotaznících uvedlo 30 % českých žáků, že je vystaveno nevhodnému chování ze strany spolužáků nejméně několikrát měsíčně, průměr v zemích OECD je 23 %. Oproti roku 2015 jde o nárůst o 5 %, tehdy byl průměr OECD 19 %. Data se dávají i do souvislosti s šetřením TIMSS zkoumající matematickou, přírodovědnou a čtenářskou gramotnost žáků 4. tříd po celém světě. Před 4 lety jen 68 % žáků uvedlo, že rádo chodí do školy. Přesto PISA 2018 ukazuje, že 65 % žáků je spokojeno se svými životy.

Zdroj: ČŠI – Národní zpráva a BEDUin – průvodce světem vzdělávání