Nejlepší knihy z celého světa pro děti a mládež opět doporučuje Knihovna pro mládež v Mnichově.

Jako každý rok, i letos vydává katalog The White Ravens 2016, ve kterém upozorňuje na 200 nejzajímavějších titulů z více než 60 zemí ve 42 jazycích.

Za Českou republiku se v katalogu objevují 3 knížky:
Brodecká, Lenka (text) / Ščerbová, Tereza (illus.): Hledá se hvězda.
Černá, Olga (text) / Skálová, Alžběta (illus.): Klárka a 11 babiček.
Vopěnka, Martin (text): Nová planeta. Prastarý příběh z daleké budoucnosti.

Medvídek Pú je v Británii oblíbenější než Harry Potter, který skončil na druhém místě. Rozhodlo o tom na 1 200 respondentů, kteří přečtou alespoň jednu knihu týdně. Hlasování uspořádala společnost Reading Agency, informuje server iDnes.cz

Třetí ročník Soutěže jedlých knih uspořádala univerzitní knihovna v Serverní Karolině v USA. A jak taková jedlá kniha vypadá? Čtěte více a podívejte se na fotky ze soutěže.

Vítězkou Ceny Astrid Lindgrenové pro rok 2016 se stala Meg Rosoffová

Spisovatelka Meg Rosoffová se narodila v roce 1956 v Bostonu ve Spojených státech. Dlouhá léta žila a pracovala v Londýně. Z vyjádření poroty citujeme:

Romány pro mládež autorky Meg Rosoffové oslovují stejnou měrou cit i rozum. Její brilantní prozaické texty pojednávají o hledání smyslu a identity v kulisách svérázného, bizarního světa. Jedinečné příběhy jejích hrdinů jsou plné odvahy a humoru a žádný čtenář se při jejich četbě neubrání pohnutí.

Rotraut Susanne Bernerová získala prestižní Cenu Hanse Christiana Andersena.

Německá autorka oblíbené série Jaro, Léto, Podzim, Zima se zařadila mezi velikány, jako byli Astrid Lindgrenová, Maurice Sendak, Jiří Trnka, Tove Janssonová nebo Květa Pacovská. V pondělí 4. dubna 2016 obdržela nejvyšší ocenění pro tvůrce dětských knih za celoživotní dílo.

V Česku je známá díky sérii, do které spadají tituly Jaro, Léto, Podzim, Zima a Noc. Jednoduchou a zároveň sofistikovanou řečí obrázků v nich vypráví příběhy odehrávající se v jednom městečku, jehož scenérie zůstávají stejné a vytváří tak pro čtenáře důvěrně známé prostředí.

Literatura na hřbitově? Autorské čtení v sanitce? Knižní prezentace v metru? To, co se na první pohled jeví jako scestné, se v Německu již dávno stalo pevnou součástí literární scény: Literatura dobyla veřejný i soukromý prostor.

Magazín Goethe Institutu přináší zajímavý článek o tom, jak se knižní akce šíří do míst, která s literaturou nemají na první pohled nic společného. Příkladem mluvícím za všechny je Lipský knižní veletrh se svým širokým festivalem Leipzig liest (Lipsko čte). Nakladatelství Bastei Lübbe si třeba již jednou pronajalo smuteční síň lipského Jižního hřbitova. Ta přitom dosud slouží svému účelu, jak dokazuje řada stojanů na svíce, řečnický pult a kostelní lavice.

Nejnovější studie britských vědců ukázala, že čtení elektronických knih má pozitivní vliv na čtení dětí, zejména u malých chlapců. U těch se totiž v posledních letech výrazněji projevil problém v přečtení a porozumění textu.

Propagace a podpora čtenářství obzvlášť mezi dětmi a mladými lidmi se stala důležitou součástí osvětových aktivit současné společnosti. Existuje celá řada projektů, které se snaží různými způsoby přivést děti ke knížkám a čtení. V České republice se touto činností zabývá řada subjektů a nejinak je tomu i v Evropě.

Koncem října tohoto roku proběhlo v Bruselu setkání skupiny EU READ, jejímž členem je vedle významných organizací z Německa, Velké Británie, Švýcarska, Itálie, Portugalska, Rakouska, Nizozemí, Belgie, Norska také kampaň Rosteme s knihou, kterou organizuje společnost Svět knihy. Skupina, jež se čtenářstvím na evropské úrovni zabývá, se pravidelně setkává již 15 let a letos získala vlastní právní subjektivitu neziskové organizace zapsané podle belgické legislativy. První oficiální setkání se uskutečnilo pod mottem „Budujme Evropu čtenářů“.

Česko-německý magazín Goethe Institutu zveřejnil článek o tvůrčích dílnách 21. století, které začínají vznikat v německých knihovnách.

Knihovny v Německu začaly experimentovat s veřejně přístupnými kreativními prostory, tzv. makerspaces. Jedná se o prostory přístupné veřejnosti, která zde kreativně pracuje s reálnými předměty. Sdílené tvůrčí prostory, které bývají označovány rovněž jako FabLab (fabrication laboratory), jsou jakousi kutilskou dílnou elektronického věku. Nástroji už nejsou pila a dřevo či nůžky a látka, ale laserová řezací zařízení a 3D tiskárny. Nové prostory slouží také hlavně k navazování kontaktů.

Web Mediahub informuje o současném světovém mediálním trhu, kam patří také tištěné publikace a e-knihy.

v USA v současnosti prodej e-knih tvoří více než pětinu prodaných titulů. Ve Velké Británii a Irsku jejich podíl činí zhruba 15 %. Z hlediska obratu je však nejsilnějším trhem Německo s tržbami 9,3 miliardy euro, tržní podíl z prodeje e-knih však činí pouhých 5 %. Ve Španělsku je podíl 3 %, ve Francii pouhá 2 %, ačkoliv ceny e-knih jsou zhruba o 30 % nižší.