Mezi dvěma velkými knižními svátky, 23. dubnem (Světový den knihy a autorských práv) a 9. květnem (zahájení 25. ročníku mezinárodního knižního veletrhu literárního festivalu Svět knihy Praha 2019) se tak četlo – po celé republice, v téměř každém městě i vesničce, na cestě vlakem mezi nimi, na každém myslitelném místě. Opravdu! Jednu fotografii z toalety jsme skutečně obdrželi. Nespočet jich bylo z postýlek, nejčastěji se však čtenáři sešli ve škole, knihovně, klubovně, ale i v přírodě, domově důchodců, kuchyňce, kanceláři starosty (který neměl šanci utéct) nebo třeba na výstavě obrazů.
Všem účastníkům proto patří obrovské poděkování! Některé paní učitelky a učitelé by si za nadšení, se kterým zapojili své svěřence, zasloužili metál. Na mnoha místech žijí děti, které si až s neuvěřitelnou profesionalitou přichystaly akci podle vlastních představ a plánů (od domluvy s publikem, rozdělení rolí, výtvarného zpracování, pořízení videozáznamu až po zajištění občerstvení). A když se četlo z knihy Karlík a továrna na čokoládu, tak přece musí proběhnout ochutnávka!
Nad zaslanými materiály jsme se smáli, přikyvovali i se dojímali k slzám. Vybrat proto jen 3 nejinspirativnější bylo neuvěřitelně těžké. Podle poroty si banánovku knih zaslouží tito čtenáři:
1) Základní škola Davle, Školní – porota ocenila vlastní iniciativu dětí, se kterou se ke DDČ postupně přidávali další a další žáci, až se nakonec dobrovolně zapojila celá škola. Jejich vnitřní motivace může být pro ostatní skutečnou inspirací.
2) ZŠ Senice na Hané – základní škola pojala DDČ jako celý projektový den a zdokumentovala jej ve skvěle zpracovaném videu, z nějž je vidět nadšení a zaujetí dětí.
3) ZŠ a MŠ Luka nad Jihlavou – si zaslouží knihy za mimoškolní aktivitu. Kreativním způsobem přetvořili obecní akci (pálení čarodějnic), která se primárně čtení netýká, na svátek knih. Vybrali tematicky odpovídající knihu a vynesli své školní čtení ven, mezi celou komunitu.
Hlavně jsme však chtěli upozornit na skutečnost, že čtenářské dovednosti nejsou samozřejmé a že i v dnešní moderní Evropě žije 73 milionů dospělých bez literárních dovedností. České děti k nim ale rozhodně patřit nebudou.
Dozvěděli jsme se, že vzájemné čtení nahlas se řadí k pravidelným aktivitám na mnoha a mnoha školách. Nemálo žáků chodí často do mateřinek, aby přečetli pohádku před spaním mladším kamarádům. Nebo do nejbližšího domova důchodců potěšit babičky a dědy. Společné návštěvy knihovny patří k naprosté samozřejmosti (mnohdy pravidelnější než preventivky u zubaře) a knížku před spaním si děti berou tak automaticky jako ráno ponožky. Mnoho škol a tříd využilo své zaběhnuté aktivity, aby se ke Dnům dětského čtení připojily – je vidět, že to není žádná novinka.
A tak, když se řekne výzva, tak tedy výzva! Své čtení děti na mnoha místech ještě zintenzivnily a četly si navzájem i všude kolem sebe mezi 23. dubnem a 9. květnem opravdu každý den.
Dětského předčítání nebyl ušetřen ani personál – leckde si paní uklízečky, školník, kuchařky, ředitelé a celý učitelský sbor vyslechli třeba příběh od Charlese Gilmana Šílený profesor. Když nebyl po ruce žádný člověk, tak si čtení poslechl pes nebo plyšáci. Předčítat se dá i svému odrazu v zrcadle! Každý jedinec, který se zapojil, má pro nás obrovskou váhu a je nanejvýš důležitý. Když si četl třeba i sám sobě, zaslouží si od nás záložku do knížky.
Máme ohromnou radost, že naší výzvou Dny dětského čtení nekončí. Na základě zkušenosti se například žáci v Úšovicích rozhodli, že za seniory, kterým předčítali v rámci naší akce, budou docházet každou středu ve 13 hodin. Chtěli bychom proto vytvořit tradici a Dny dětského čtení opakovat i v roce 2020.
Letos můžeme směle potvrdit, že v rámci Evropské kampaně Europe Reads, pod jejíž hlavičkou se Dny dětského čtení konaly, jsme dokázali, že Česká republika není ke čtenářství lhostejná. Budeš nám vůbec stačit, Evropo?
Sdílet na facebooku
Tweetnout
Instagram